Stavební fyzika šikmých střech v praxi I.

Díky letošním krutým mrazům se v mnohých lehkých zateplených konstrukcích střech projevovaly „záhadné“ poruchy fungování těchto šikmých střech.

Zejména ve věci vznikajících kondenzací vodních par uvnitř konstrukcí. A to přesto, že konstrukce by měly vyhovovat na požadavky normy ČSN 730540:2011 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky, zejména hlava 6 Šíření vlhkosti konstrukcí a hlava 7 Šíření vzduchu konstrukcí a budovou. Tj. po stránce správného provedení parotěsněvzduchotěsnící vrstvy konstrukce a správného zvolení paropropustnosti a provedení správné skladby s podstřešní fólií či membránou (DHV). Dále pak správně provedeny a nadimenzovány ventilační mezery v konstrukci (včetně dostatečných otvorů pro vstup a výstup ventilace) umožňující bezproblémovou možnost odparu, tj. v souladu s ČSN 731901:2011 Navrhování střech, zejména Příloha E.

Dle mých mnohaletých zkušeností se pokusím shrnout základní chyby, jež jsou příčinou těchto problémů.

Chyby u ventilační mezery a zvoleného typu a provedení podstřešní doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV).
a) neprovedení dostatečné ventilační mezery zejména pod paronepropustnou střešní krytinou (pláštěm), resp.
neprovedení dostatečných otvorů pro nasávání vzduchu do ventilační mezery u kraje střechy a neprovedení dostatečných otvorů pro výstup vzduchu z ventilační mezery do exteriéru u vrcholu střechy. Tj. tak aby mohlo dostatečně větrat každé pole mezi krokvemi (kontralatěmi).

b) použití tzv. nekontaktní podstřešní nízko difuzní fólie či jiného nízko difuzního materiálu bez vytvoření funkční ventilace pod touto vrstvou, resp. nevytvoření vstupních či výstupních otvorů pro její fungování, popř. přerušení proudění vzduchu v této ventilační mezeře vloženým materiálem či složitostí konstrukcí

3

c) Použití ventilačního pásu hřebene s nedostatečnou ventilační kapacitou (otvory), tj. který fakticky uzavírá výstup ventilace z ventilační mezery do exteriéru, tj. znemožňuje fungování ventilace ve střešním plášti.

6

d) použití nedostatečné kapacity ventilačních prvků krytiny vůči ploše a sklonu střešního pláště

e) Použití nedostatečně vysoké ventilační mezery (kontralatě) ve střechách, zejména se sklonem pod 25° či ve střechách pod sklonem 5°, pop ř. u střech s celkovou délkou sklonu větší jak 10 m.

f) Použití nízko difuzního bednění (např. OSB desky) pod vysoce difuzní podstřešní membránou ve dvouplášťové skladbě.

g) Nepřerušení vrcholu podstřešní membrány pod hřebenem v případě vysoké zbytkové střešní dutiny či v případě existence průlezu z interiéru do této dutiny.

h) použití nízko difuzního záklopu (např. OSB desky) nad tepelnou izolací zateplení stropu pod nevytápěnou střešní dutinou.

4

ch) nepřípustné nadzdvižení podstřešní membrány aplikovanou tepelnou izolací (PUR pěnou, vatou, …) díky čemuž dochází k drastickému snížení funkčnosti ventilační mezery nad membránou.

5

i) nevytvoření dostatečného otvoru v podkladu (např. bednění) pod ventilačním komponentem krytiny

7

Pokračování příště …

www.juta.cz