DOKUMENT NÁRODNÍ KVALITY je směrnice o zajišťování a dodržování kvality montovaných domů. V tomto článku se dozvíte, co vše obsahuje. Jedná se o velmi důležité informace, které by vám rozhodně neměly uniknout.
1. URČENÍ A ROZSAH PLATNOSTI DOKUMENTU
Dokument je určený k ověření kvality prováděných dřevěných staveb členské základny Asociace dodavatelů montovaných domů ADMD. Je vhodný pro dřevostavby prováděné na stavbě i pro konstrukce smontované s prefabrikovaných panelů různé velikosti. Díky tomuto dokumentu je možné certifikovat i provádění srubů, hrázděných a roubených konstrukcí, těžkých skeletových konstrukcí apod.
Dokument národní kvality (dále jen zkratka „DNK“) se zaměřuej na projekční technickou přípravu, kvalitu materiálu, dále také na deklarace základních požadavků na konstrukci dle stavebního zákona a samotné prováděcí činnosti. Důležité je vědět, že DNK neřeší podlahové krytiny, typ a vzhledy krytiny domu, technická zařízení budov, vybavení interiéru a to v případě, pokud tyto oblasti přímo nebo nepřímo nekolidují s některými výše citovanými oblastmi použití. Na začátku je také nutné si uvědomit, že DNK se často odkazuje na konkrétní normy nebo předpisy. Vždy je potřeba vzít v úvahu jejich aktuální znění.
2. POŽADAVKY NA DODAVATELE STAVBY A KONSTRUKCI
Hlavní rozdíl certifikace dle DNK a certifikací vyžadovanou zákonem č. 22/1997 Sb., kde probíhá kontrola jednou za rok ve výrobně a certifikace se zaměřuje na panely jako takové, je ta, že probíhá kontrola přímo na staveništi a dodržování technologické kázně na stavbě, stanovení a sledování systému kritických bodů konstrukce. Probíhají také častější kontroly směrem od certifikačního orgánu, povinnost měřit kvalitu staveb metodou Blower-door test minimálně 2x do roka. Toto jsou všechno nástroje, které vedou k dosažení, hlídání a prokázání té nejvyšší kvality dané budovy.
2.1. SYSTÉM KRITICKÝCH BODŮ
Každý výrobce montovaných domů má za povinnost stanovit místa v konstrukci, výrobě nebo při montáži, která vykazují nejvyšší riziko nedodržení schody s tímto dokumentem. V praxi to vypadá tak, že výrobce sleduje tato riziková místa a pravidelně je měří a kontroluje. Stanovení těchto kritických technologických úseků, operací nebo procesů (bodů) se děje na základě analýzy nebezpečí vzniklých nekvalitním provedením, vymezení systému sledování daného kritického bodu, stanovení znaků nekvalitního provedení a mezních hodnot měření, a stanovení ověřovacích postupů v daném bodě.
Sledování kritických bodů má 4 fáze:
• Projekční příprava
• Realizační příprava
• Realizace
• Obecné požadavky napříč předcházejícími fázemi.
2.2. POŽADAVKY NA KONSTRUKCE
Každá konstrukce musí mít přesně dané použití. Toto použití přináší požadavky na danou konstrukci. Základním požadavkem na stavby je bezpečnost. Z toho nám vycházejí základní požadavky, které je výrobce povinen prokázat. Dle stavebního zákona se prokazují tyto vlastnosti :
• Únosnost, použitelnost a stabilita konstrukce – udává nám dimenze prvků použitých ve výrobku tak, aby nedošlo v průběhu jejich předpokládané životnosti k poškození konstrukce vlivem působení vnějších sil (vlastní tíha, klimatické zatížení – vítr, sníh). Platí, že konstrukce musí vykazovat malou nebo žádnou deformaci a nesmí vlivem užívání dojít k nepřiměřenému rozkmitání konstrukce nebo jejich částí.
• Požární odolnost – tento ukazatel udává čas, po který je od konstrukce očekáváno uspokojivé chování při požáru. Chování je definováno klasifikací požární odolnosti. ta je značena takto:
R – odolnost, únosnost – udává nám kolik minut má konstrukce plnit funkci nosné konstrukce při požáru. Některé materiály (ocel, beton) ztrácejí velice rychle únosnost při teplotách nad 500°C.
E – celistvost – to udává, jak dlouho má při požáru konstrukce zůstat celistvá, oddělující prostor zachvácený požárem od nezachváceného prostoru.
I – izolace – udává hustotu tepelného toku přes konstrukci při požáru.
W – radiace – udává dobu, po kterou hustota tepelného toku přes konstrukci neohrozí osoby v její bezprostřední blízkosti.
Celková klasifikace požární odolnosti konstrukce se skládá z parametrů, které konstrukce plní a času, po který konstrukce plní dané parametry.
• Ochrana proti hluku – udává velikost útlumu mechanického vlnění přenášejícího zvuk při přechodu přes konstrukci. Příliš vysoká hladina hluku výrazně znepříjemňuje kvalitu života. Tato vlastnost se prokazuje pro obvodový plášť budovy a vnitřní dělící konstrukce hodnotou útlumu v decibelech.
• Tepelně technické vlastnosti a bilance vlhkosti – jedná se o parametr konstrukce, která hodnotí budoucí náklady na provoz budovy. Většinou se posuzuje součinitel prostupu tepla nebo tepelný odpor a dále také bilance vlhkosti v konstrukci. Vzhledem k tomu, že dřevostavby (Sádrokarton-instalační mezera- parobrzdná vrstva-nosná konstrukce s tepelnou izolací) nejsou jednoduché konstrukce jako zděné stavby (omítka-cihla-omítka), je o tomto potřeba přemýšlet více, než u zděných staveb. Riziko chyb je totiž vyšší.
• Průvzdušnost – objemový tok vzduchu přes obálku budovy při daném tlakovém rozdílu vztaženo na vnitřní objem konstrukce. Vyjadřuje, kolik kubických metrů vzduchu uteče přes stěny při daném přetlaku (obvykle 50 Pa). Pro lepší hodnocení se naměřený průtok (v m3/h) podělí objemem budovy (v m3), čímž nám vyjde, kolikrát se vzduch v budově vymění při daném přetlaku za hodinu (1/h nebo h-1), tedy vyjádření těsnosti obálky budovy. Čím nižší hodnota je, tím lépe je provedená vzduchotěsnící vrstva v plášti budovy.
Výpočty a zkoušky prokazující tyto vlastnosti musí být prováděny osobami k tomu dostatečně kvalifikovanými nebo pod jejich dohledem. V praxi toto potvrzuje buď razítko autorizovaného inženýra, nebo technika pro daný obor, v případě zkoušek je požadováno, aby zkoušku provedla laboratoř akreditovaná pro tu danou činnost. Na to je nutné si dávat obrovský pozor.
2.3. VSTUPNÍ MATERIÁLY
Výrobek zabudovaný do konstrukce, který ovlivňuje alespoň jeden základní parametr konstrukce, se nazývá stavebním výrobkem. Jedná se například tepelné izolace, parozábranu, OSB desky a další. Tento musí být vždy takový, aby po předpokládanou dobu životnosti stavby (dle ČSN 80 let, dle EN 50 let) plnil požadovanou funkci. Toto se zpravidla prokazuje certifikací daného výrobku, která prokáže shodu materiálu s požadavky na něj kladenými. Požadavky na výrobky udává zákon č. 22/2013 Sb. Můžou se používat jen takové materiály, u kterých jsou známy všechny vlastnosti ovlivňující jeho funkci v konstrukci. Důležité je dbát na to, aby nedošlo k záměně materiálů za jiné, bez posouzení vlivu nového materiálu na konstrukci.
2.4. PROJEKČNÍ PŘIPRAVENOST
Každá konstrukce musí být vyráběna podle předem daného plánu. Důvodem je v co možná největší míře omezit možnost improvizace při výrobě konstrukce nebo jejich částí. Součástí projekční připravenosti musí být i plán kontrol před a v průběhu výroby, případně montáže výrobku či konstrukce.
2.5. LIDSKÉ ZDROJE A VYBAVENOST
Každý člen ADMD certifikovaný dle DNK musí mít při výrobě a montáži zajištěný personál s dostatečnou úrovní znalostí dané problematiky. Ať se týká o projekční část nebo realizační část od výroby jednotlivých výrobků až po montáž.
3. CERTIFIKACE A DOHLED ČLENŮ ADMD
Každý člen ADMD musí být certifikován dle tohoto dokumentu. Znamená to, že vstupem do řad ADMD si na sebe firma klade vyšší požadavky než nečlen, snaží se o maximální kvalitu svého díla a toto vše se rozhodla prokázat nezávislou certifikací. Certifikaci provádí Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha, s.p. Každý certifikovaný člen ADMD podstupuje 2x ročně externí dohled nad výrobou i montáží, což je v ČR ojedinělá věc.
3.1. TECHNOLOGIE STAVENIŠTNÍ MONTÁŽE
Výrobci, kteří uvádějí na trh montované domy sestavené přímo na stavbě, podstoupí dohled v kanceláří- při tomto dohledu je provedena kontrola nejméně jedné zakázky realizované za předchozí období ve fázi projektu, udržování systému řízení výroby ve firmě a řádné ukládání dokumentů. Druhý dohled se týká staveniště a samotné montáže.
3.2. TECHNOLOGIE ČÁSTEČNÉ NEBO ÚPLNÉ PREFABRIKACE STAVEB
Výrobci, kteří uvádějí na trh domy sestavené z předvyrobených stěnových dílců sestavených na stavbě a případně doplněných o další materiály, musí podstoupit jednou ročně kontrolu v kanceláři a také ve výrobně. Zde se kontroluje mimo fáze projektování i výrobna. Důraz je kladem na shodu výrobku s dokumentací, dodržování technologické kázně, kontroly výrobku, a dodržování výrobních podmínek. Kontroluje se také skladování vstupního materiálu i hotových výrobků. Druhý dohled je proveden na stavbě.
4. A CO TO VŠECHNO ZNAMENÁ?
Většina z nás si svůj vlastní dům postavit sama nedokáže a ani neumí. Na každém z nás je, pro koho se rozhodne, aby nám náš dům postavil. Tím, že si vybereme neprověřenou firmou, která se sice ohání dlouholetou zkušeností ze zahraničí, sice dosáhneme lepší cenu, ale kvalita návrhu a často i provedení celkovou hodnotu díla snižuje. Je to v případě, pokud stavíme domy podle zkušeností z minulosti – tedy empiricky. V mnoha případech to vede k nekvalitnímu nebo neekonomickému návrhu konstrukce a tím obvykle i k prodražení. Uvědomte si, že chceme-li navrhnout konstrukci pro dané místo vhodnou, není v žádném případě možné vycházet jen ze životních zkušeností. Další možností je, vybrat si větší, renomovanější firmu. V tomto případě ale často platí, že větší firma rovná se často větší zmatek. Proto pro oba popsané případy přichází na řadu nástroj, jak objektivně prokázat, že daná firma nám zajistí vše potřebné a dostaneme za své peníze co nejlepší stavbu. Tímto nástrojem je právě certifikace. Ta ale nemá smysl, pokud se neprovádí dle kvalitního dokumentu, kladoucího požadavky jak na firmu, tak na konstrukce.
V České republice není zákonem vyžadována kontrola firem provozující staveništní montáž. DNK toto však umožňuje a díky tomu má každý šanci se dle tohoto dokumentu nechat certifikovat a prokázat svojí kvalitu. právě tím ulehčují firmy výběr nám – koncovým zákazníkům. Pokud firma tvrdí, že certifikát nepotřebují a že jsou to jen vyhozené peníze, zeptejte se, jak se starají o kvalitu své práce…
