Staré mýty o dřevostavbách se v posledních letech daří úspěšně bořit. Jedním z těch „nejodolnějších“ je tvrzení, že akustika dřevostaveb je ve srovnání s klasickými technologiemi horší. Samozřejmě to není pravda a je to podobné jako u srovnání starého a nového automobilu – oba mají volant a čtyři kola, ale je propastný rozdíl mezi technickým provedením a parametry vozu ze 70. let a současného automobilu. Jak to tedy a je na co si má laik dát pozor? Lze rozeznat akusticky dobře řešenou dřevostavbu? Na tyto a podobné otázky odpovídá Dipl.-Ing (FH) Jaroslav Benák, vedoucí technického oddělení společnosti Fermacell GmbH, o.s. Praha, která na našem trhu dodává sádrovláknité a cementovláknité materiály FERMACELL.
Řada stavebníků si v souvislosti s akustikou svého domu klade otázku, v čem je vlastně základní rozdíl v řešení akustiky konstrukcí na bázi dřeva a klasických zděných konstrukcí?
„Odpověď je jednoduchá a srozumitelná i pro laika – u monolitických (jednovrstvých) konstrukcí masivních staveb závisí vzduchová neprůzvučnost především na hmotnosti stavebního dílu. Tyto konstrukce kmitají jako celek a platí pro ně, že čím vyšší je hmotnost stavebního dílce (stěny), tím lepšího útlumu se dosáhne.“
U dřevostaveb je tomu ale jinak…
„Obecně můžeme říci, že sendvičové konstrukce dřevostaveb vykazují lepší vzduchovou neprůzvučnost než konstrukce masivní. Svých vynikajících akustických vlastností však nedosahují dřevostavby vysokou objemovou hmotností stavebních dílů, ale využitím inteligentní kombinace materiálů a skladby konstrukce. Dosáhnout dobré akustické pohody v dřevostavbě tak není při dodržení určitých zásad velkým problémem. Faktem je, že citlivým místem dřevostavby je snižování hladiny kročejového zvuku, protože je závislé na hmotnosti stropní konstrukce a uspořádání jejích vrstev.“
Použil jste termíny jako vzduchová neprůzvučnost či kročejový zvuk. Můžete je blíže vysvětlit?
„Vzduchová neprůzvučnost je schopnost dělící konstrukce bránit šíření zvuku vzduchem. Je to rozdíl hladin zvuku mezi vysílací a přijímací místností. Pro snadnou orientaci a snadné porovnání jednotlivých konstrukcí mezi sebou se používá ukazatel vážené vzduchové neprůzvučnosti Rw. Čím je její hodnota vyšší, tím je konstrukce lepší. A kročejová neprůzvučnost? Kročejový zvuk vzniká chůzí po podlaze nebo nárazy na stavební konstrukci, šíří se konstrukcí a do sousedních místností, kde se šíří vzduchem. Parametrem je vážená normalizovaná hladina kročejové neprůzvučnosti Ln,w – čím je její hodnota nižší, tím je konstrukce lepší.“
Které prvky zásadně ovlivňují akustiku dřevostavby?
„Chce-li mít investor jistotu správně řešené akustiky své dřevostavby, musí vědět, že zvukový útlum (vzduchový nebo kročejový) konstrukce v dřevostavbě závisí na čtyřech hlavních skupinách parametrů: na vlastnostech jednotlivých vrstev (opláštění), na způsobu spojení jednotlivých vrstev dohromady, na způsobu provedení dutého prostoru mezi vrstvami (vyplnění zvukovou izolací) a u kročejové neprůzvučnosti se k výše uvedenému řadí ještě vliv vrchní vrstvy položené na nosné stropní konstrukci.“
Jak tedy lze zvýšit zvukový útlum a snížit hladinu kročejového zvuku?
„Je to jako vždy „jednoduché“ – zlepšením všech čtyř hlavních skupin parametrů a jejich jednotlivých faktorů.“
Můžete nám poradit stručný a srozumitelný přehled hlavních zásad dobré akustiky?
„Dobrou pomůckou může být toto desatero:
- na opláštění preferujte materiály s vysokou plošnou hmotností,
- akusticky lepší jsou konstrukce, které se skládají z dvouvrstvého nebo vícevrstvého opláštění s upevněním sponkami, hřebíky nebo šrouby,
- vhodnější jsou konstrukce, které mají větší rozestupy (rozteče) mezi sloupky/trámy,
- lepších akustických vlastností lze dosáhnout, pokud bude opláštění spojeno s konstrukcí bodově,
- čím větší je tloušťka konstrukce, tím více je zvuk tlumen,
- dutina konstrukce musí být vyplněna izolačním materiálem, který pohlcuje zvukové vlny
- izolace z vláken (minerálních, dřevitých nebo skelných) jsou vhodnější než izolace s uzavřeným povrchem (například polystyrénové desky),
- pro snížení kročejového hluku stropních konstrukcí jsou vhodnější pórovitě otevřené izolační materiály,
- plošnou hmotnost stropní konstrukce zvyšuje a akustické parametry tak zlepšuje voštinový systém,
- je třeba zamezit přenosu zvuku instalacemi, netěsnostmi a průchody (konstrukční detaily).“
Za rozhovor poděkoval Peter Šovčík
Asociace dodavatelů montovaných domů
