Stavební fyzika šikmých střech v praxi II.

Díky letošním krutým mrazům se v mnohých lehkých zateplených konstrukcích střech projevovaly „záhadné“ poruchy fungování těchto šikmých střech. V dalším dílu si řekneme o některých dalších aspektech v konstrukci šikmé střechy, které tyto „poruchy“ mohou mít na svědomí.

 

 
 

Chyby u parotěsněvzduchotěsnící vrstvy lehké zateplené konstrukce

a) nepoužití žádné parotěsnící vrstvy či parozábrany v konstrukci
b) parotěsné neslepení přesahů či styků parotěsnící vrstvy

a

c) parotěsné neslepení parotěsnící vrstvy s navazující či pronikající konstrukcí (kabely,ventil. potrubí, rám stř. okna či rám průlezu do střešní dutiny,pronikající kleštiny, vaznice atpod.)

b

d) parotěsné nenalepení parozábrany na navazující zdivo či komínové těleso
e) slepení či napojení parozábrany nevhodnými lepícími komponenty (následně se odlepujícími)

d

f) zabudování bodových svítidel či jiných prvků inž. sítí tak, že zároveň pronikají parozábranou, tj. bez použití instalačního meziroštu

g

g) použití běžné parozábrany přímo pod vrstvou podhledu (bez instalačního meziroštu) tak, že ji perforují všechny jeho kotvící prvky – vruty, hřebíky (bez podtěsnění těchto průniků příslušným komponentem) kde pak dochází k drastickému snížení parotěsnosti a vzduchotěsnosti parozábrany 

i

h) provedení příček (lehkých i zděných) tak, že procházejí parozábranou a přitom mezi příčkou a tepelnou izolací nad příčkou parozábrana úplně chybí ch) použití průlezu z vytápěného interiéru do střešní dutiny bez funkčního těsnění mezi deskou a jeho rámem, popř. chybné vytvoření průlezu z vysoce difuzní desky

c

ch) použití průlezu z vytápěného interiéru do střešní dutiny bez funkčního těsnění mezi deskou a jeho rámem, popř. chybné vytvoření průlezu z vysoce difuzní desky

e

i) chybné ukončení odvětrávacích a ventilačních potrubí v střešní dutině (jejich nevyvedení do exteriéru budovy)

h

j) použití parotěsnící vrstvy s nízkou parotěsností do konstrukcí s omezenou možností odparu do exteriéru nebo vůči interiéru s vysokým tepelněvlhkostním namáháním (koupelna, bazén, …..).
k) nesprávné zabudování parotěsnící vrstvy konstrukce tak, že parotěsnící vrstva konstrukce je umístěna v chybném poměru tloušťky tepelné izolace pod a nad parozábranou, tj. tak, že díky klimatu interiéru se setkává či dostává za rosný bod konstrukce

Chyby ve vazbě na tepelnou izolaci a klimat interiéru

a) úplně chybějící či nedostatečná tloušťka použité tepelné izolace v konstrukci (ve vazbě na použitý součinitel tepelné vodivosti tep.izolace)

f

b) nedodržení požadovaného klimatu interiéru, zejména extrémně zvýšená teplota či vlhkost, oproti plánovanému užívání (klimatu) prostorů pod konstrukcí, na které je provedená zateplená konstrukce původně nastavena.

Z mých zkušeností vyplývá, že pokud v lehkých konstrukcích zateplených šikmých střech nastávají problémy se vznikajícími kondenzacemi, v drtivé většině případů se jedná o buď jednu drastickou chybu nebo o kumulaci několika výše uvedených chyb najednou. Je jasné, že sebelepší odborník nemůže znát všechny technické souvislosti a nemůže si doslova pamatovat veškerá znění norem a předpisů. Proto není ostudou, pokud architekt, projektant, stavební dozor či realizační firma u příslušného specialisty zadá nějaký dotaz či má potřebu nějaké konzultace vůči konstrukci, kterou plánuje provést či navrhnout. V současné době mobilních telefonů a e-mailů je to opravdu snadné. Bohužel na stavebním trhu ČR se objevují i materiály a jejich dodavatelé, jež naprosto ignorují stavební fyziku a požadavky norem, nebo původně deklarované technické vlastnosti nabízených materiálů neodpovídají skutečnosti. Tj. kde jediným cílem je za každou cenu prodat materiál nebo je použít i do těch konstrukcí, kam vůbec nejsou vhodné, popř. je použít naprosto nedostatečně nadimenzované nebo bez potřebné související vrstvy.

Jan Rypl

www.juta.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *