Každá společnost svými potřebami a možnostmi určuje životní styl lidí, kteří ji vytvářejí. Konec 20. a počátek 21. století je výrazně poznamenán jevem nebo spíše zaklínadlem „spotřeba“. Ve jménu ukousnutí co největšího sousta z krajíce spotřeby se producenti předhánějí ve zlepšování parametrů svého produktu, které lze označit jako přednosti. K tomu je zapotřebí v co největší míře uplatňovat a přizpůsobovat produkt poznatkům vývoje a výzkumu.
V důsledku výše zmíněného se zákonitě i obytná stavba přizpůsobuje životnímu stylu a ze služby se více přiklání k technicky sofistikovanému zboží. Do tohoto prostředí vstupuje se vzrůstající vehemencí hledisko možného nedostatku energií v blízké budoucnosti a potřeba výrazně brzdit devastaci životního prostředí bezohlednou a krátkozrakou činností člověka. V bytové, občanské i průmyslové výstavbě je navíc zřejmý příklon k razantnímu legislativnímu přitvrzování bezpečnostních a uživatelských parametrů staveb. Do tohoto zhuštěného prostředí ještě musíme vnést nekompromisní hledisko ceny, které ve světě potřeby musí hrát jednu z nejvýznamnějších rolí.
Je zřejmé, že tento životní styl klade nesmírné a někdy až protichůdné nároky na parametry stavebních konstrukcí. V konečném důsledku to znamená, že aby stavební produkt uspěl, musí zohledňovat parametry aktuálního vědeckého vývoje a výzkumu, přitom pružně reagovat na odlišné požadavky širokého spektra investorů, k tomu respektovat stále tvrdší legislativní parametry v rámci navyšování bezpečnosti a uživatelského komfortu staveb, přesto musí být na cenově zajímavé úrovni a přitom řešit celkové snižování spotřeby anergií a navíc (zatím bohužel navíc) podporovat myšleny ekologicky šetrného produktu. Tohoto složitého cíle lze dosáhnout pouze za předpokladu cíleného, vysoce odborného vrstvení konstrukcí v rámci jedné stavební technologie, případně v rámci stavebně konstrukčních kompozitů.
Drtivá většina stavebních technologií, jež využívají dřevo jako nosnou konstrukci, již ze své podstaty vychází z principů vrstvené sendvičové konstrukce, do které na základě znalosti stavební fyziky můžeme aplikovat vrstvy a definovat jejich skladbu, což ve svém celku umožňuje splnění požadovaných parametrů konstrukce či celé stavby. Dřevostavby navíc snesou soužití i s jinými technologiemi a mohou s nimi vytvářet celky, které se vzájemně doplňují ve svých přednostech. Tento fakt v kontextu zmíněného dává dřevostavbám obrovský potenciál k uspokojení a naplnění požadavků a potřeb současného i předvídatelného budoucího životního stylu.
Asociace dodavatelů montovaných domů
