Od té doby, co jsme se rozhodli koupit byt, jsme ve volném čase prakticky nedělali nic jiného, než procházeli inzeráty s nemovitostmi na prodej. Dá se říct, že nás oba ta myšlenka pohltila. Už od samotného začátku jsme s přítelkyní neměli jasno ve volbě lokality. Já chtěl byt v Praze a přítelkyně za Prahou. Dokonce nás tato naše pře začala snad i bavit. Neustále jsme si posílali nejrůznější články, které měly podpořit náš názor, a naopak vyvrátit názor toho druhého. Do práce mi chodily e-maily typu: „Ještě jsi si tak jistý, že je ta Praha dobrou volbou?“ A přílohou byl třeba článek popisující aktuální situaci s nedostatkem bytů v hlavním městě.
Trval jsem si na svém a dále hledal nemovitosti na prodej přímo v Praze
Sice jsem se v duchu už smířil s variantou, že si přítelkyně prosadí svou a já budu dál mimo Prahu a do práce budu muset dojíždět i nadále. Rozhodně jsem se nechtěl vzdát tak snadno. Abyste to nepochopili špatně – za mým jednáním nebyla snaha dokázat za každou cenu, že jsem měl pravdu. Nejsem zase tak ješitný, abych nebyl schopný uznat, že jsem se mýlil.
Problém jsem viděl spíše v tom, že přítelkyně zdaleka nebrala v úvahu všechny moje argumenty o tom, kolik zbytečně projezdíme za benzín a kolik času strávíme na cestách. A navíc úplně zbytečně, protože i v Praze, do centra coby kamenem dohodil, existují čtvrtě, které nám nabídnou to samé. Pravda, otázkou je, tedy spíše byla, také cena. Nejsem blázen, abych si myslel, že cena za byt mimo Prahu je srovnatelná s cenou toho, který je skoro v centru.
Otázkou zůstávalo, jestli na byt v centru města budeme mít dostatek peněz
Otázku finanční už jsme ale taky řešili. Mimo úspor ze spoření přislíbili podat pomocnou ruku jak moji rodiče, tak rodiče přítelkyně. Nechci se chvástat, ale vzhledem k tomu, že se ani jedna rodina nikdy neměla špatně, a navíc se nám rozhodli věnovat prakticky své celoživotní úspory, měli jsme rázem k dispozici opravdu velmi zajímavou částku. O to větší ale rázem byla naše zodpovědnost. Museli jsme vybrat opravdu dobře, a navíc si být skutečně jistí tím, co chceme. Ta částka měla totiž šest nul a doteď jsem ji pohromadě nikdy neviděl a asi už nikdy neuvidím.
Čas plynul a my jsme se z pouhého obhlížení bytů konečně dostali do fáze, kdy jsme o některých začali docela reálně uvažovat. Přítelkyně, v těchto věcech citem se řídící, a proto možná spontánnější, domluvila schůzku jako první. Prosadila si byt za Prahou. Samozřejmě, že se mi to nelíbilo. Abych ale dostál duchu naší dohody, musel jsem jejímu výběru dát alespoň šanci.
První prohlídka se nesetkala s úspěchem – tedy minimálně z mé strany
Byt byl sice podle popisu realitní kanceláře v poněkud horším stavu, než jsem si představoval, přítelkyně mě ale uzemnila tím, že přece proto je ta cena tak nízká. A že když se budeme při rekonstrukci snažit a postupovat rozumně (najednou – po tolik omílaném citu ani památky), ještě nám možná nějaké peníze zbudou.
Myslel jsem si upřímně své. V zápalu hledání článků, které by podpořily můj argument, jsem četl o rekonstrukcích bytů, které mohou ohrozit statiku celého paneláku, a proto jsem se do oprav takového rozsahu nechtěl pouštět. Zároveň jsem jí nechtěl brát iluze, a tak jsem sklapnul a šlo se. V duchu jsem se ale modlil, aby ten byt měl přece jen nějakou tu vadu na kráse.
Nakonec jsme se shodli na tom, že takto velké sousto si vzít nemůžeme
Při vstupu do bytu si přítelkyně libovala, jak je byt krásně světlý. Jak se ale zanedlouho ukázalo, to bylo asi to jediné pozitivum. Ani jsem se předtím za nějakou tu vadu na kráse nemusel modlit. Ten byt měl těch svých much nespočet. Musely by se dělat nové rozvody, podlaha, rekonstruovat koupelna apod. Zkrátka jsme usoudili, že takhle velké sousto si vzít rozhodně nechceme. Rekonstrukci takového rázu bychom sami dva jen stěží zvládli, nemluvě o financích.
Přiznávám, měl jsem trochu škodolibou radost z toho, že možná přece jen budeme bydlet v Praze, ale v klidné části a na místě, kde to bude podle gusta nás obou. Horší bylo, že jsme v hledání bytu byli zase na samém začátku.
Preferujete novostavbu s vyšší pořizovací cenou, nebo starší byt vhodný k rekonstrukci?
